Přejít k obsahu
Tříjezerní slať
- Srní a Povydří
-
Tomáš Hones
- 8 minut čtení
Pěšky
Typ výletu
Nízká
Náročnost
4.4 km
Délka výletu
1 h 22 min
Doba výletu pěšky
Atributy výletu
- Jaro - Podzim
- Pro děti
- Cyklostezka
Obsah textu a navigace
Přehrajte si text o výletě v audioverzi
Co nabízí Tříjezerní slať pod Oblíkem?
Tříjezerní slať je menší horské vrchoviště s rozlohou přibližně 5 hektarů, ležící v nadmořské výšce 1062 metrů pod svahem Oblíku v I. zóně Národního parku Šumava. Nachází se pod svahem Oblíku (1224 m n. m.) v I. zóně národního parku Šumava, asi 3 km severozápadně od obce Modrava, na pomezí katastrálních území Javoří Pila a Vchynice-Tetov I. Je typickým šumavským rašeliništěm vrchovištního typu, na kterém se vyskytuje mnoho vzácných rostlin. Své jméno dostalo podle tří rašelinných jezírek uprostřed vrchoviště, kolem nichž vede dřevěný povalový chodník naučné stezky.
Výlet je vhodný pro rodiny s dětmi, seniory i méně zdatné turisty. Z parkoviště Rokyta u Srní je to k cíli 4,4 km po pohodlné lesní cestě s mírným stoupáním (převýšení 150 m), takže ani delší jednosměrná chůze nezpůsobí problémy. Vlastní okruh po slati má pak jen asi 250 metrů. Pokud hledáte typickou šumavskou atmosféru bez davů kolem ledovcových jezer a bez vstupného, je Tříjezerní slať jedna z nejlepších voleb v centrální Šumavě.
Pojmenovaná je podle tří rašelinných jezírek, z nichž největší dosahuje hloubky přes 2 m. Voda v jezírkách má tmavěhnědé zbarvení. Porost rašeliniště tvoří mimo obvyklé rašeliništní flóry i klečovitá borovice blatka a smrky. Podle Správy NP Šumava patří slatě k nejcennějším pozůstatkům doby ledové, které na našem území zůstaly — drží vodu v krajině, hostí druhy přežívající od konce poslední ledové doby a jejich centrální plochy zůstávají pro veřejnost záměrně nepřístupné.
Z hlavních českých měst dojedete autem pohodlně za půl dne. Z Českých Budějovic 92 km za 1 h 25 min, z Plzně asi 100 km za 1 h 35 min, z Prahy 174 km za zhruba 2 h 15 min. Jako vstupní brána slouží informační centrum NP Šumava na Rokytě, kde najdete geopark, mapy a aktuální informace o uzavírkách.
Tento týden 30. června – 1. července
3 volné pokoje · příjezd od 30. června.
Trasa z parkoviště Rokyta na slať
Auto nechte na parkovišti Rokyta u Srní v rámci systému „Zaparkuj a jdi" Národního parku Šumava. Parkoviště leží přímo u silnice mezi Srním a Modravou, hned naproti informačnímu centru a geoparku NP Šumava. Stání je placené, kapacita v hlavní sezóně bývá vyčerpaná dopoledne — o víkendech doporučujeme dorazit do desáté hodiny.
Od rozcestníku Rokyta u parkoviště vyrazíte po lesní cestě směrem k Tříjezerní slati. Historicky se sem dalo dostat jen z Rokyty nebo podél kanálu ze Srní. První třetina cesty vede souběžně s naučnou stezkou Vchynicko-tetovský kanál, prostřední a závěrečná část je značená žlutou KČT pásovkou. Celkem ujdete 4,4 km jedním směrem, výškově nastoupáte 150 metrů a Mapy.cz uvádějí dobu zhruba 1 hodinu 20 minut chůze. Nejprudší krátký úsek (sklon asi 8,7 %) potkáte zhruba ve 1,4 km od startu, jinak se trasa pohybuje v mírném, plynulém stoupání.
Na parkoviště Rokyta se dostanete po silnici II/169 mezi Srním a Modravou. Nejbližší větší obcí pro orientaci je Sušice, odkud pokračujete přes Kašperské Hory a Srní.
Darujte šumavský víkend
V samém závěru cesta vyústí u cílového rozcestníku Tříjezerní slať, odkud začíná krátký okružní dřevěný povalový chodník mezi jezírky. Porost rašeliniště tvoří mimo obvyklé rašeliništní flóry i klečovitá borovice blatka a smrky. Z chodníku není povoleno vstupovat na slať — povrch je extrémně citlivý a poškození trvá desetiletí.
Trasa od Rokyty vede souběžně s cyklostezkou č. 2117, takže výlet se dá pohodlně absolvovat i na kole. Cyklisté využijí stejnou lesní cestu jako pěší, povalový chodník po samotné slati je ale vyhrazen pouze pro pěší — kolo si u rozcestníku odložíte do stojanu. Existuje i delší okružní varianta zpět přes Hakešickou cestu podél Vchynicko-Tetovského plavebního kanálu (celkem kolem 11 km), případně kratší přístup od Modravy (asi 3 km jednosměrně) — průběh obou si nejlépe ověříte v Mapy.cz nebo na interaktivní mapě v tomto článku.
Lokalita výletu a parkoviště
Prozkoumejte interaktivní turistickou mapu s vyznačenou trasou, výškovým profilem a možností přepínání mezi turistickým a satelitním zobrazením. U každého výletu najdete vzdálenost, odhadovaný čas i podrobné informace o parkování a cíli. Trasu si můžete otevřít přímo na Mapy.cz nebo stáhnout jako GPX soubor.
Top momenty výletu
- Tři rašelinná jezírka s tmavou kořenovou vodou.
- Dřevěný povalový chodník napříč I. zónou NP.
- Žlutá KČT pásovka lesem souběžně s cyklostezkou 2117.
- Geopark a informační centrum NP Šumava na Rokytě.
Tip od Tomáše
Z Pension Helena Honesová je to autem k parkovišti Rokyta jen 17,9 km / 21 minut přes Horskou Kvildu a Antýgl — typický šumavský dopolední výlet, na který stačí lehký batoh. Doporučuju vyjet co nejdřív po snídani, v hlavní sezóně bývá parkoviště Rokyta zaplněné kolem desáté. Po cestě se rád zastavuju v geoparku na Rokytě, kde mají zajímavou venkovní expozici hornin. A pokud máte rezervu, vraťte se přes Antýgl — řeka Vydra v tom úseku stojí za zastávku.
Líbil se Vám tento výlet?
Získejte výběr 5 nejlepších Šumavských výletů v PDF
Co potřebujete vědět před výletem?
Sezóna a přístupnost: V zimních měsících je pro velké množství sněhu naučná stezka nepřístupná. Optimální období je květen až říjen, kdy je povalový chodník bezpečně schůdný. V deštivém počasí počítejte s tím, že prkna chodníku mohou být kluzká.
Co si vzít: Pevnou obuv s nešmykavou podrážkou (nejde o asfalt, ale lesní cestu se zpevněným povrchem), vrstvené oblečení (na slati bývá výrazně chladněji než v Modravě, teplotní inverze je zde běžná), pití a svačinu — cestou ani u slatě není žádné občerstvení. Toalety využijete na infocentru Rokyta přímo u parkoviště, případně v Modravě či Srní.
Pravidla v I. zóně NP: Slať leží v nejpřísněji chráněné I. zóně Národního parku Šumava. Pohyb je dovolený výhradně po vyznačených cestách a po povalovém chodníku. Vstup na vlastní rašeliniště, sběr rostlin, plašení zvěře a koupání v jezírkách jsou zakázány. V I. zóně NP Šumava je vstup se psy zakázán — penzion je ostatně nepřijímá, takže to typicky řešit nebudete.
Naučná stezka: Rašeliništěm Tříjezerní slať prochází po povalovém chodníku trasa krátké okružní naučné stezky s jedenácti zastaveními, která byla zprovozněna v roce 1979. Asi dvousetmetrová stezka vede po dřevěném chodníku vnitřkem Tříjezerní slatě. Texty seznamují návštěvníky s místní vegetací, povrchovými útvary rašelinišť, vznikem rašeliny a jejím složením. Aktuální stav chodníku a případné uzavírky ověřte na webu Národního parku Šumava.
Předpověď počasí
Časté dotazy
Tříjezerní slať je vhodná pro děti, ale ne pro klasické kočárky. Cesta z Rokyty měří 4,4 km jedním směrem po zpevněné lesní cestě (přijatelná pro terénní kočárek), samotný povalový chodník na slati má ale úzká prkna se škvírami a běžné kočárky na něj nedoporučujeme. Pro děti od 4 let je výlet ideální.
Z parkoviště Rokyta na Tříjezerní slať je to 4,4 km a podle Mapy.cz routingu zhruba 1 hodina 20 minut chůze jedním směrem. Trasa má převýšení 150 m, vede převážně v mírném stoupání po lesní cestě. Včetně okruhu po povalovém chodníku a zpáteční cesty počítejte se třemi hodinami čistého času.
Ano, lesní cesta z Rokyty ke slati vede souběžně s cyklostezkou č. 2117, takže přístup je možný pěšky i na kole. Vlastní povalový chodník po slati je ale vyhrazen pouze pro pěší — kolo si necháte u rozcestníku Tříjezerní slať. Cyklostezka 2117 sleduje pěší trasu zhruba ze 70 % délky.
Parkoviště Rokyta u Srní je placené v rámci systému „Zaparkuj a jdi" Národního parku Šumava. Sazby se v jednotlivých sezónách mění, aktuální ceník najdete na webu NP Šumava nebo přímo na parkomatu. V hlavní sezóně doporučujeme dorazit do desáté hodiny — kapacita bývá vyčerpaná, alternativa u silnice je velmi omezená.
Naučná stezka po povalovém chodníku je sezónní — v zimních měsících je pro velké množství sněhu naučná stezka nepřístupná. Doporučená sezóna návštěvy je od května do října. Vstup na slať je zdarma a bez omezení otevírací doby, jen v zimě počítejte s neprůchodným chodníkem pod sněhem a s ohledem na zimoviště chráněných druhů s vyšší citlivostí prostředí.
Co dalšího vidět v okolí?
Vzdálenosti uvedené u jednotlivých tipů jsou počítány vzdušnou čarou od cíle výletu.
- Modrava (2,5 km) – malebná horská obec u soutoku Modravského a Roklanského potoka, výchozí bod pro výlet na Březník.
- Antýgl (3 km) – bývalý královácký dvorec a kemp u řeky Vydry, brána do Povydří. Více o Antýglu
- Březník (4 km) – horská louka s bývalou hájovnou a kaplí Panny Marie Královny Šumavy. Více o Březníku
- Prameny Vltavy (10 km) – symbolický počátek nejdelší české řeky pod Černou horou. Více o Pramenech Vltavy
- Filipova Huť (4,5 km) – nejvýše položené sídlo v ČR (1093 m), klid a tradiční šumavská architektura. Více o Filipově Huti
- Horská Kvilda (8 km) – jedna z nejchladnějších obcí v Česku, výchozí bod pro Jezerní slať. Více o Horské Kvildě
- Turnerova chata (5 km) – romantická chata nad údolím Vydry, oblíbený fotopoint. Více o Turnerově chatě
Rezervujte si pobyt na Horské Kvildě
Sdílet příspěvek
Hodnocení výletu
Byli jste tam? Pomozte ostatním turistům – ohodnoťte tento výlet. Našli jste v článku chybu? napište nám na info@pensionhelenahones.cz.